Jak plyne čas, zdá se nám, že úroveň vzdělání v naší zemi se snižuje. Maturitu má dnes v podstatě každý a dostat se na vysokou školu také není problém, ačkoliv dříve to byl obrovský úspěch. Nehledě na to se však zdá, že studijní výsledky žáků klesají. Proto jsou také snižovány nároky, které jsou na ně kladeny, čímž vzniká generace hloupých lidí s vysokým vzděláním. Takto si to alespoň někteří lidé představují. Problémem je pak údajně to, že dnešní děti se neučí tolik, jako tomu bylo kdysi, a látka je mnohem jednodušší.
Když se však skutečně podíváme na učivo a sylabus, zjistíme, že tomu tak není. Ve skutečnosti se toho chce po dětech daleko více než kdy předtím. Dnes již například nestačí, že existuje praktická a ústní maturita. Nutné je také napsat maturitní práci na zadané téma – a to rozhodně není jako slohová práce, kterou známe z dřívějška.
Také na základních školách je kladen větší důraz na to, aby děti zvládaly metodiku, nejen odříkávání dat. Namísto memorování básniček tak musí díla rozebírat, vědět, co jím chtěl autor říci. To znamená skutečně pochopit daný text, což pro někoho v tomto věku není rozhodně jednoduché.
Přidat také můžeme mnohem intenzivnější výuku jazyků. Zatímco dříve se na základní škole učil jeden jazyk, a na střední se přidával případně druhý, dnes se děti již od první třídy učí dva cizí jazyky. A pokud jsou si podobné, snadno se může stát, že se jim budou plést.
Rozhodně se tedy nedá říci, že by dnešní generace byla hloupější, naopak. Pouze nároky, které jsou na děti kladeny, se podstatně zvýšily. Ostatně si to můžeme vyzkoušet sami. Podívejte se do učebnice svého dítěte, a pokuste se vyřešit některou z úloh, které tam najdete. Zjistíte, že to není tak snadné, jak by se mohlo zdát. A ne, výmluva, že už jste několik desítek let ze školy, rozhodně nefunguje – základní matematické či jiné principy bychom měli znát i po letech. Nikdy totiž nevíme, kdy je budeme potřebovat.